Příprava: polovodiče a magnetické pole

1Teoretické otázky: 9 otázek, u směrů obrázky. 2Polovodiče: Graetzův můstek, LED, tranzistor. 3Stacionární mag. pole: vodič, cívka, proton, dva vodiče. MateriálLátka k písemce s kvízy a příklady nanečisto.

1Teoretické otázky

Zadání je doslova z listu. Nejdřív napiš vlastní odpověď, pak rozklikni Nápovědu nebo Řešení.

1Odpor kovu a polovodiče

Vysvětlete fyzikální rozdíl v závislosti elektrického odporu na teplotě u kovových vodičů a u čistých polovodičů.

Nápověda

Co se při zahřátí stane s počtem volných nosičů náboje? A co s kmitáním mřížky?

Řešení
RT

Kov: odpor s teplotou roste.

RT

Polovodič: odpor s teplotou klesá.

  1. KovVolných elektronů je pořád stejně. Při vyšší teplotě ale ionty mřížky víc kmitají, elektrony do nich častěji narážejí, a proto odpor roste (R = R0(1 + αΔt), α > 0).
  2. PolovodičTeplo uvolňuje elektrony z vazeb a vznikají páry elektron–díra (generace). Nosičů náboje rychle přibývá, to převáží silnější kmitání mřížky a odpor klesá.

2Fotodioda

Jaký je princip fungování fotodiody a na kterém fyzikálním jevu je založen?

Nápověda

Co udělá foton, když dopadne do přechodu PN? Jak se jmenuje jev, kdy světlo uvolní elektron uvnitř látky?

Řešení
  1. PrincipFotodioda je dioda, na jejíž přechod PN dopadá světlo. Foton předá energii a v hradlové vrstvě vytvoří pár elektron–díra. Vnitřní elektrické pole přechodu je rozdělí (elektrony do N, díry do P), takže obvodem teče proud. Čím víc světla, tím větší proud.
  2. ZapojeníObvykle v závěrném směru: bez světla skoro neteče, se světlem roste závěrný proud (čidlo světla). Bez zdroje funguje jako fotočlánek, sama dává napětí (solární článek).
  3. JevVnitřní fotoelektrický jev.

3Propustný směr diody

Vysvětlete, kdy je dioda zapojena v propustném směru. Popište, jak je veden elektrický proud.

Nápověda

Na který pól je připojená anoda (strana P)? Co se stane s hradlovou vrstvou a od jakého napětí dioda vede?

Řešení
+−AK
UIU0UBRpropustnýzávěrný
  1. KdyAnoda (P) na +, katoda (N) na −. Vnější napětí působí proti vnitřnímu poli přechodu, hradlová vrstva se zužuje. Když U > U0 (asi 0,7 V u křemíku), dioda vede a proud s napětím prudce roste.
  2. JakElektrony z N a díry z P jdou proti sobě k přechodu, projdou jím a rekombinují. Zdroj je pořád doplňuje. V části N vedou proud hlavně elektrony, v části P díry.

4Elektron a proton v magnetickém poli

Jaký je rozdíl mezi trajektoriemi elektronu a protonu, které vletí do homogenního magnetického pole se stejnou rychlostí kolmo na indukční čáry?

Nápověda

Porovnej znaménko náboje, velikost náboje a hmotnost. Pak se podívej na r = mv/(|q|B).

Řešení
vp⁺e⁻B ⊗
  1. StejnéObě jdou po kružnici. Lorentzova síla je kolmá na rychlost, hraje roli dostředivé síly a mění jen směr pohybu.
  2. SměrMají opačný náboj, proto zatáčí na opačné strany (obíhají opačným směrem).
  3. PoloměrNáboj mají stejně velký, ale proton má asi 1836× větší hmotnost. Podle r = mv/(|q|B) má proton 1836× větší poloměr. Elektron opíše mnohem menší kružnici.

5Černá krabička

Máte před sebou černou krabičku se dvěma svorkami. Uvnitř je ukrytý buď rezistor, nebo polovodičová dioda. Máte k dispozici plochou baterii a ampérmetr. Navrhněte postup (experiment), jak s jistotou určíte, co je uvnitř. Nakreslete schémata vašeho měření.

Nápověda

Co se stane s proudem, když diodu otočíš? A když otočíš rezistor?

Řešení
+−A?12

Měření 1: + na svorce 1

+−A?12

Měření 2: baterie otočená

  1. PostupZapojím do série baterii, ampérmetr a krabičku a změřím proud. Pak otočím polaritu (prohodím svorky krabičky nebo baterii) a měřím znovu.
  2. RezistorProud je v obou měřeních stejně velký, rezistoru na směru nezáleží.
  3. DiodaV jednom směru proud teče (propustný směr), ve druhém je téměř nulový (závěrný směr).

6Kdy tranzistor vede

Jaké podmínky musí být splněny pro tranzistor (zesilovač), aby vedl elektrický proud?

Nápověda

Tranzistor má dva přechody PN. Který musí být v propustném a který v závěrném směru? A co musí téct do báze?

Řešení
  1. 1Přechod báze–emitor v propustném směru (u NPN je báze asi o 0,6–0,7 V kladnější než emitor), do báze teče proud IB.
  2. 2Přechod kolektor–báze v závěrném směru (kolektor je kladnější než báze, připojený přes zátěž na +UCC).
  3. 3Pak teče kolektorem IC = β · IB. Bez proudu báze tranzistor nevede. U PNP jsou polarity opačně.

7Využití tranzistoru

K čemu se využívá tranzistor? Uveďte dva příklady s krátkým komentářem.

Nápověda

Malý proud řídí velký. K čemu je to dobré u slabého signálu a k čemu u zapínání?

Řešení
  1. ZesilovačSlabý signál přivedený do báze (z mikrofonu, antény) se projeví jako velký kolektorový proud. Například zesilovač pro reproduktor nebo sluchátka, rádio.
  2. SpínačMalým proudem (u MOSFETu napětím) zapne nebo vypne velký proud bez mechanického kontaktu. Například soumrakový spínač lampy, řízení motoru. V procesorech a pamětech jsou miliardy tranzistorů jako spínače 0/1.

8Směr magnetické indukce

Nakreslete směr vektoru magnetické indukce B v označených bodech P1, P2, P3: [P1: ⊗ (do nákresny), P2: → (doprava), P3: ↓ (dolů)]

Nápověda

Ampérovo pravidlo pravé ruky: palec po proudu, zahnuté prsty ukazují indukční čáry. Směr B v bodě = tečna ke kružnici v tom bodě.

Řešení
IP1

1. Proud nahoru, bod vpravo: ⊗ do nákresny.

P2B

2. Proud ⊗: čáry po směru hodinových ručiček, nahoře → doprava.

P3B

3. Proud ⊙: čáry proti směru hodinových ručiček, vlevo ↓ dolů.

9Směr magnetické síly

Zakreslete směr magnetické síly Fm působící na vodič s proudem v magnetickém poli: [1. ⊗ (do nákresny), 2. ← (doleva), 3. ↑ (nahoru)]

Nápověda

Flemingovo pravidlo levé ruky: indukční čáry vstupují do dlaně, natažené prsty ve směru proudu, odtažený palec ukazuje sílu. U magnetu míří B od N k S.

Řešení
NSIBF

1. B dolů (od N k S), proud doprava: ⊗ do nákresny.

IFB

2. B do nákresny, proud nahoru: ← doleva.

FBI ⊙

3. B doprava, proud k nám: ↑ nahoru.

2Polovodiče

1Graetzův můstek

Zdroj střídavého napětí je připojen ke Graetzovu usměrňovacímu můstku ze čtyř ideálních diod (D1, D2, D3, D4) a zátěžovému rezistoru R. V daném okamžiku má zdroj polaritu odpovídající kladné půlvlně (horní svorka je +, dolní svorka −).

a) Do přiloženého schématu zakreslete barevnými šipkami kompletní dráhu elektrického proudu od kladné svorky zdroje.
b) Stručně vysvětlete, proč je směrová orientace proudu protékajícího zátěžovým rezistorem R stejná i v následující (záporné) půlvlně napětí.

Nápověda

Proud diodou jde jen po směru trojúhelníku (od anody ke katodě). Vyjdi z + svorky do bodu A a hledej diodu, kterou proud projde ven z A. Všimni si, které diody mají katodu v bodě B.

Řešení
RD1D3D2D4ABDC~+−

a) Kladná půlvlna: vedou D1 a D4.

RD1D3D2D4ABDC~−+

b) Záporná půlvlna: vedou D3 a D2.

  1. a+ svorka → A → D1 → B → R shora dolů → C → D4 → D → − svorka. Diody D2 a D3 jsou v závěrném směru.
  2. bV záporné půlvlně je + dole, proud jde: D → D3 → B → R zase shora dolů → C → D2 → A → zdroj. Bod B je spojený jen s katodami (D1, D3), bod C jen s anodami (D2, D4). Proud proto do rezistoru vždy vstupuje z B a vystupuje do C, v každé půlvlně vedou dvě diody v sérii.

2LED a ochranný rezistor Pro zájemce

Světelná dioda (LED) má v propustném směru prahové napětí 2,0 V a má jí protékat provozní proud 15 mA. Určete odpor ochranného rezistoru R zapojeného v sérii s diodou podle schématu níže při napájení ze zdroje 9 V a vypočítejte tepelný výkon P vyzářený na rezistoru. [R = 467 Ω; P = 105 mW]

Nápověda

Na rezistoru není celých 9 V. Kolik napětí „sebere“ LED a kolik zbyde na rezistor?

Řešení
  1. ZápisU = 9 V, U0 = 2,0 V, I = 15 mA = 0,015 A
  2. 1Napětí na rezistoru: UR = U − U0 = 9 − 2,0 = 7,0 V
  3. 2R = UR/I = 7,0/0,015 = 466,7 Ω ≈ 467 Ω
  4. 3P = UR · I = 7,0 · 0,015 = 0,105 W = 105 mW

3Tranzistor NPN

Bipolární tranzistor typu NPN pracuje podle přiloženého schématu v zapojení se společným emitorem jako zesilovač s proudovým zesilovacím činitelem β = 150. Do obvodu báze přivádíme řídicí proud IB = 0,20 mA.

a) Vypočítejte kolektorový proud IC procházející zátěžovým rezistorem RC. [30 mA]
b) Určete celkový emitorový proud IE opouštějící tranzistor. [30,2 mA]

Nápověda

Zesilovací činitel říká, kolikrát je kolektorový proud větší než proud báze. Emitorem vyteče všechno, co do tranzistoru přiteklo.

Řešení
  1. aIC = β · IB = 150 · 0,20 mA = 30 mA
  2. bIE = IB + IC = 0,20 + 30 = 30,2 mA

3Stacionární magnetické pole

Zkratka: μ0/2π = 2 · 10−7, takže u přímého vodiče ve vzduchu B = 2 · 10−7 · I/r. Vzdálenosti vždy v metrech.

1Přímý vodič

Dlouhým přímým vodičem vede ve vzduchu (μr = 1) stálý elektrický proud 12 A.

a) Určete velikost magnetické indukce ve vzdálenosti 4 cm od osy vodiče. [60 µT]
b) V jaké vzdálenosti od vodiče bude magnetická indukce dosahovat hodnoty 15 µT? [16 cm]

Nápověda

B = μ0I/(2πr). V b) vyjádři r. Kontrola: 4× slabší pole znamená 4× dál.

Řešení
  1. aB = μ0I2πr = 4π · 10−7 · 122π · 0,04 = 6,0 · 10−5 T = 60 µT
  2. br = μ0I2πB = 2 · 10−7 · 1215 · 10−6 = 0,16 m = 16 cm

2Cívka a jádro

Válcová cívka bez jádra má délku 25 cm, průměr 2 cm a obsahuje celkem 800 těsně navinutých závitů. Cívkou protéká elektrický proud 1,5 A.

a) Vypočítejte velikost magnetické indukce uvnitř cívky. [6,03 mT]
b) Jak se změní magnetická indukce uvnitř cívky, zasuneme-li do ní ocelové jádro s relativní permeabilitou 500? [3,02 T]

Nápověda

B = μNI/l. Je ve vzorci průměr cívky? Jádro změní μ = μ0μr.

Řešení
  1. aB = μ0NIl = 4π · 10−7 · 800 · 1,50,25 = 6,03 · 10−3 T = 6,03 mT. Průměr 2 cm se nepoužije.
  2. bS jádrem μ = μ0μr, indukce se zvětší 500×: B′ = 500 · 6,03 mT = 3 016 mT ≈ 3,02 T

3Proton po kružnici

Proton s hmotností 1,67 · 10−27 kg a elem. nábojem 1,60 · 10−19 C vletí kolmo do homogenního magnetického pole o indukci 0,40 T s kinetickou energií 3,2 · 10−14 J.

a) Vypočítejte velikost rychlosti protonu. [6,19 · 106 m · s−1]
b) Vypočítejte poloměr kruhové trajektorie, po které se proton pohybuje. [16,2 cm]
c) Určete dobu jednoho oběhu (periodu) protonu v tomto poli. [164 ns]

Nápověda

a) z Ek = ½mv2. b) magnetická síla = dostředivá: qvB = mv2/r. c) jedna otočka je obvod 2πr.

Řešení
  1. av = √2Ek/m = √2 · 3,2 · 10−14 / 1,67 · 10−27 = √3,83 · 1013 ≈ 6,19 · 10⁶ m/s
  2. br = mvqB = 1,67 · 10−27 · 6,19 · 1061,60 · 10−19 · 0,40 = 0,162 m ≈ 16,2 cm
  3. cT = 2πrv = 2π · 0,16156,19 · 106 = 1,64 · 10−7 s = 164 ns. Jde i T = 2πm/(qB) bez rychlosti.

4Dva rovnoběžné vodiče

Dva dlouhé přímé rovnoběžné vodiče tvořící součást dálkového elektrického vedení jsou zavěšeny ve vzduchu ve vzájemné vzdálenosti 10 cm. Vodiči protékají proudy 20 A a 30 A v opačných směrech.

a) Určete charakter silového působení mezi vodiči vedení (přitažlivá / odpudivá) a vypočítejte velikost magnetické síly působící na úsek vedení o délce 1,5 m. [odpudivá; 1,8 mN]
b) Pro zájemce Určete polohu místa na spojnici vodičů, kde je výsledná magnetická indukce obou vodičů nulová. [20 cm od 1. vodiče (vně)]

Nápověda

a) Souhlasné proudy se přitahují, nesouhlasné odpuzují. b) Nakresli si směry B obou vodičů mezi nimi a vně. Kde míří proti sobě? Nula bude blíž ke slabšímu proudu.

Řešení
  1. aProudy jdou opačně, síla je odpudivá. F = μ0I1I22πd · l = 2 · 10−7 · 20 · 30 · 1,50,10 = 1,8 · 10−3 N = 1,8 mN
  2. bMezi vodiči míří pole obou vodičů stejně (sčítají se), tam nula není. Vně míří proti sobě. Nula je na straně slabšího proudu (20 A), ve vzdálenosti x od 1. vodiče:
    μ0 · 202πx = μ0 · 302π(x + 0,10)
    20(x + 0,10) = 30x ⇒ x = 0,20 m
    20 cm od 1. vodiče, vně (30 cm od 2. vodiče).
I1 = 20 AI2 = 30 AB = 0B2B120 cm10 cm